Osel

19. dubna 2013 v 21:07 | jojo

Charakteristika

Oslové patří mezi lichokopytníky. Stavbou těla se oslové podobají primitivním druhůmkoní. Mají poněkud kratší nohy a větší hlavu, osel africký pak představuje "typického" osla s dlouhýma ušima. Hřebec měří v kohoutku kolem 122 cm, klisna přibližně 115 cm.[1] Všechny druhy oslů mají na hřbetě úhoří pruh, časté je také tmavé zebrování končetin. Asijské druhy oslů, osel asijský a kiang, se více podobají koni a bývají označováni také jako poloosli.
Jsou nenároční na potravu, divocí osli obývají odlehlé, často pouštní oblasti - oblast východní Afriky směrem na jih. Mláďata lze odstavit dříve než hříbata. Na svém hřbetědokáže unést neuvěřitelně těžký náklad - až 300 kg. Ve volné přírodě se dožívají 10-15 let, v zajetí i 40 let.[1]
Asijský osel dokáže běžet rychlostí až 70 km/hod.

osel domácí
 

gorila

19. dubna 2013 v 21:04 | jojo
Gorila (Gorilla) je rod největších žijících primátů. Žijí na zemi a jsou převážně býložravé. Obývají lesy střední Afriky. Gorily se dělí na dva druhy a čtyři poddruhy (podle některých biologů pět poddruhů). DNA gorily je z 98 až 99 % shodné s DNA člověka [1] a pošimpanzích jsou gorily nejbližší příbuzní člověka.
Gorily obývají tropické a subtropické lesy. Ačkoliv se jejich výskyt omezuje jen na několik procent rozlohy Afriky, jejich biotopy pokrývají velký rozsah nadmořských výšek. Gorila východní (horská) žije v pohoří Virunga ve výškách 2225 až 4267 m nad mořem. Gorila západní (nížinná) žije v hustých lesích a mokřinách i v úrovni mořské hladiny.Smějící se

Vorvaň obrovský

19. dubna 2013 v 20:58 | jojo

Pojmenování

Slovo ворвань [vorvaň] v ruštině označuje tuk některých mořských zvířat, jako jsou velryby a tuleni. Český název zavedl Jan Svatopluk Presl. Původ staroruského "vorvoň" jasný není, pravděpodobně je norský nebo laponský.
Historicky a ve slovanských jazycích (ruštině, polštině) je velryba známá také pod názvem kašalot. Toto slovo pochází původně z portugalského cachalote, pravděpodobně odvozeného z cachola, hovorově "hlava." Vorvani byli v portugalském atlantickém souostroví Azory až donedávna loveni.
Soubor:Mother and baby sperm whale.jpg
 


Tučňáci

7. března 2013 v 15:14 | jojo



Tučňáci


Popis
Jsou to středně velcí až velcí nelétaví ptáci dobře přizpůsobení lovu ve vodě. Nejmenší druh, tučňák nejmenší dorůstá 40 cm a hmotnosti 1,5-2 kg, na druhé straně tučňák císařský může být až 115 cm vysoký při hmotnosti až 46 kg. Některé fosilní druhy byly ještě výrazně větší.
Tučňák Humboldtův (Spheniscus humboldti)

Ježek

7. března 2013 v 15:00 | jojo
Ježek je české rodové označení pro několik rodů hmyzožravých savců z podčeledi ježkové . Ježci patří mezi ohrožené druhy zvěře. Ježci se vyskytují po celé Evropě, v Africe i Asii. Rody:

Panda velká

7. března 2013 v 14:53 | jojo
Panda velká ( "kočičí-stopa černá-a-bílá", ) je savec nyní řazený do čeledimedvědovití, který pochází z centrální Číny. Panda velká žije v hornatých oblastech, jako Sečuán a Tibet. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích.
Čínský název je složenina "medvěd-kočka". Západní ekvivalent panda pochází od její vzdálené příbuzné pandy červené, jde o francouzskou adaptaci nepálského slova "požírač bambusu". Dokud nebyla známa tato příbuznost (panda červená byla objevena v roce 1901), byla panda velká známá jako medvěd černobílý. Díky nejasné taxonomii získala v jednotlivých jazycích řadu ekvivalentních vědeckých pojmenování, v latině například Ailuropus melanoleucus, v češtině ještě panda černobílá a medvěd bambusový.


Mýval severní

7. března 2013 v 14:47 | jojo
Mýval severní (Procyon lotor), lidově také medvídek mýval, je středně velký savec obývající původně Severní Ameriku. Člověkem byl však zavlečen i do jiných částí světa, například do Evropy, Japonska nebo na Kavkaz. Jeho přirozeným biotopem jsou listnaté a smíšené lesy, ale díky jeho přizpůsobivosti dnes zcela běžně obývá i města, kde je často považován za vážného škůdce. Mýval často vyhledává skrýše v podobě nory nebo v zastavěné oblasti komíny. Obzvlášť v komíně se stává problémovým domácím mazlíčkem, kde si dělá pelech a utváří si velice rozmanitý příbytek.Usmívající se

Soubor:Procyon lotor (Common raccoon).jpg

Tygr

20. dubna 2012 v 23:53 | jojo
Tygr je největší kočkovitá šelma, která se dělí do několika poddruhů. Černě pruhovaná srst pomáhá tygrovi splynout s okolím, protože narušuje jeho obrys těla. Byli zaznamenáni i černí tygři. Na rozdíl od koček jsou tygři výbornými plavci a neváhají skočit do vody. Naopak na stromech je nenajdeme (šplhání se nejraději vyhnou). Mláďata jsou celkově světlejší než dospělí.

Lev

20. dubna 2012 v 23:50 | jojo
Lev pustinný je savec čeledi kočkovitých a jeden ze čtyř druhů velkých koček rodu Panthera. Lev je po tygrovi druhá největší kočkovitá šelma. Hlavním a určujícím rysem lvích samců je jejich hříva. Samci váží od 150-250 kg a samice 120-150 kg. V divočině se lvi dožívají 10-14 let, kdežto v zajetí se mohou dožít i věku 20 let. Dříve se lvi vyskytovali v celé Africe, Asii a dokonce i Evropě, dnes se vyskytují pouze v Africe a na několika místech v Indii. Jsou to společenská zvířata a loví ve smečkách. U lvů se projevuje výrazný pohlavní dimorfismus.

Kočka domácí

20. dubna 2012 v 23:45 | jojo
Kočka domácí je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledimalé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné a svalnaté tělo, dokonale přizpůsobené lovu, ostré drápy a zuby a vynikající zrak, sluch a čich.
Kočka domácí vždy sloužila člověku především jako lovec hlodavců, v současnosti se uplatňuje také jako společník člověka. V některých oblastech Číny je konzumovánokočičí maso, ve třetím světě je kočka domácí rovněž kožešinovým zvířetem a výrobky z kočičí kožešiny se dostávaly i na evropský trh. V červnu 2007 byl však dovoz kočičí kůže a kožešiny do Evropy zakázán.Kočky domácí

Kam dál